Stavba repliky Präsidenta vyplynula z potřeby absence originálu prvního automobilu Präsident, který je v originálním provedení součástí sbírek Národního technického muzea v Praze již od roku 1919. Hlavním důvodem bylo, že v Kopřivnici scházel exponát, který stojí na počátku typologické řady. Rozhodujícím impulsem k realizaci bylo odmítnutí výpůjčky originálu ze strany NTM v Praze  v roce 1972 k 75. výročí výroby automobilů v Kopřivnici. Stavba repliky byla oficiálně schválena 1. března 1974. Na počátku se odehrálo pátrání po původní výkresové a technické dokumentaci, fotografiích a hodiny pracovních příprav. Původních výkresů se dochovalo 59, které konstruktéři detailně překreslili na 1146 dílčích výkresů a sestav. Jen této činnosti věnovali 9600 konstrukčních hodin. Realizaci řídila jedenáctičlenná skupina a celkem se na ni podílelo asi 600 zaměstnanců. Celkem se stavbě repliky věnovalo na 27 000 pracovních hodin. Nový motor se poprvé rozběhl 9. 8. 1976 v dílně Technického muzea. U příležitosti prezentace repliky, se v Kopřivnici naposledy objevil originál Präsidenta. Oba automobily se společně projely v parku u Šustalových vil v Kopřivnici dne 27. 2. 1977. Od té doby je replika nedílnou součástí sbírky. Technicky, materiálově a vizuálně odpovídá stavu, ve kterém originál v květnu 1898 vyjel na první dálkovou cestu do Vídně, kde zůstal ve vlastnictví Rakouského automobilového klubu.

V neděli 7. března 1920 proběhl v Kopřivnici tábor lidu k uctění 70. narozenin prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Setkání pořádala rada městyse Kopřivnice společně se sdruženými politickými stranami a spolky. Jako trvalý památník této oslavy byla před měšťanskou školou zasazena Masarykova lípa. Poté, co byl na náměstí v roce 1928 postaven Masarykův pomník, byla lípa přesazena za něj, kde se jí však nedařilo a po čase uschla.